O víkendu na mě vyšla řada s celkovým úklidem domu. Není to nic tak hrozného, člověk musí vyluxovat společné prostory a uklidit kuchyni, koupelnu a záchod. Docela mě to chytlo a vyčistil jsem i zažrané skvrny. Všechno se příjemně lesklo a ani to nezabralo moc času. Pak, ale přišla rána. Ještě než jsem si stihnul sundat gumové rukavice, tak přišla Číňanka a svou tradiční kuchyní dokonale "zasrala" celej sporák. V Asii se vaří stylem čím víc oleje, tím víc Adidas.
Nikdy by mě nenapadlo, že podobné banality se vkradou do mých myšlenek, ale měl jsem pocit, že moje práce byla k ničemu. Zvlášť, když ostatní ten sporák ani neviděli v jeho tovární čistotě. Asi tady začnu čeřit vody vzájemné tolerance.
Nikdy by mě nenapadlo, že podobné banality se vkradou do mých myšlenek, ale měl jsem pocit, že moje práce byla k ničemu. Zvlášť, když ostatní ten sporák ani neviděli v jeho tovární čistotě. Asi tady začnu čeřit vody vzájemné tolerance.
2 komentáře:
Potvrzuji, že zápisky pana Melouna stojí opravdu za to. Jen tak dál!
Milý Jirko, doufám, že po této zkušenosti nebudeš trvat na okřídleném čistota půl zdraví a budeš se držet svého hesla *všeho s mírou* a že při příštím úklidu nikoho nepustíš do společných prostor, dokud všichni neuvidí jak se to leskne zářící čistotou.
Okomentovat