Myslel jsem, že mě v naší kuchyni už nic nepřekvapí, ale mýlil jsem se.
Před chvíli jsem si byl vařit vodu na čaj a větřil jsem příjemnou vůni Topovy rýže. Má na ní takový speciální rychlovarný hrnec a různé rýžové varianty jsou u nás cítit vlastně pořád. Na lince je mísa s vodu a v ní plave větší kuře nebo snad krůta. V Thajsku taky nejí nic jiného než kuřata, říkám si, čichám rýži a vařím vodu. Naší staré konvici to trvá, a tak si znuděně čtu vzkazy na ledničce. Pořád mám, ale takový zvláštní pocit, že s tím kuřetem není něco v pořádku. Prohlížím si ho a kuře se pomalu začíná měnit. Objevují se chapadla a najednou to celé vypadá jak hlava ufouna v lihu. Hrozně jsem se lekl. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že je to chobotnice jak HOVADO. Nikdy jsem takovou neviděl. Myslím, že pár kuřat v pohodě sežrala, než jí nějaká ponorka ulovila.
1 komentář:
Asijci me vazne neprestanou prekvapovat, co vsechno jsou schopni snist. Historky o ovcich ohankach, nejoblibenejsim jidle me mongolske spolubydlici ve Vidni si jiste pamatujes... Toz preju pevne nervy a hlavne klidny zaludek pri setkani s dalsi asijskou pochoutkou!
Okomentovat