Marií za kartáč cigaret

Vánoce v Utrechtu začaly již na plno. Na Andělu nám tu postavili jesličky s živou zvířenou a v ulici, kterou chodím do města, není k hnutí kvůli vánočním stánkům s rukodělnými výrobky. V tom zmatku mě pobavilo zjištění, že Panna Maria s Josefem chodí co chvilku čadit za betlémský chlév.

Soaré

Poslední dobou jsem tu vymetl několik večírků. (Tady se jim říká párty, ale mám pocit, že toto odporné slovo proniká už i do mluvené češtiny.) Jsou v podstatě nedílnou součástí každodenního života zahraničních studentů. Každý se chce seznamovat a opíjet. Někomu pak ani nezbývá moc času na studium. Jako ctitel Senecy a evropské renesance, to moc nepřeháním a hledám střední cestu, ale hlava stejně občas bolí.

V pondělí jsem navštívil "českou párty" a víc než zdejší češi mě tam oslovil řízek s bramborovým salátem. Vlastně je to docela absurdní pořádat večírek, kam vás propašuje jen vaše znalost určitého jazykového kódu. Slečny z práv, budoucí ekonomové a počítačoví odborníci. Všichni mluvili česky, ale vlastně jsem tam nikomu moc nerozumněl.

Újházy tyúkhúsleves

Seznámil jsem se tu se dvěma sympatickýma Maďarkama, které zbožňují český film. Jedna má dokonce psa, který se jmenuje Miloš podle Miloše Formana. Včera mě Anna a Kata pozvaly na paprikás krumpli. Byl z toho příjemný večírek a asi jsem si u nich udělal oko, když jsem jim vyprávěl o svých maďarských předcích. Příjmení Ujházy je v maďarsku podle všeho starobylé šlechtické jméno. Dokonce existuje Ujházy polévka, kterou jsem dostal darem.